Radiofrekvenční ablace uzlů štítné žlázy: odborný pohled a zkušenost pacientky v Českém rozhlase
Jaké možnosti léčby mají pacienti s nezhoubnými uzly štítné žlázy? Kdy lze zvážit miniinvazivní výkon a jak probíhá z pohledu pacienta? Těmto otázkám se věnoval pořad Moci bez nemoci na Českém rozhlase Dvojka. Hosty Šárky Volemanové byli MUDr. Jan Hrdlička z Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a pacientka Helena, která podstoupila radiofrekvenční ablaci.
Ne každý uzel vyžaduje léčbu
Uzly štítné žlázy jsou častým nálezem. Řada z nich nezpůsobuje obtíže a postačuje jejich sledování. Pokud však uzel roste, vytváří viditelnou asymetrii krku nebo tlačí na okolní struktury, může být důvodem k léčbě. Pacienti mohou pociťovat tlak v krku, obtíže při polykání či dýchání.
Základem vyšetření je ultrazvuk, který umožňuje posoudit velikost, charakter a uložení uzlu. Podle nálezu lékař doporučí další postup, například sledování nebo odběr vzorku tenkou jehlou k cytologickému vyšetření. Před zvažovanou ablací benigního uzlu je důležité potvrdit jeho nezhoubný charakter.
Cílené ošetření uzlu pomocí tepelné energie
Radiofrekvenční ablace patří mezi metody termální ablace. Při výkonu lékař zavádí do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou tenkou elektrodu. Radiofrekvenční proud vytváří teplo, které cíleně poškozuje ošetřovanou tkáň. Uzel se následně postupně zmenšuje.
U vhodně vybraných pacientů tak může metoda představovat alternativu k chirurgickému zákroku. Výkon popsaný v rozhovoru probíhá v lokální anestezii a při vědomí pacienta, bez nutnosti celkové anestezie. Cílem je ošetřit uzel a zachovat okolní tkáň štítné žlázy.
MUDr. Hrdlička v pořadu zmiňuje také mikrovlnnou ablaci. Obě metody využívají tepelný účinek, liší se však způsobem jeho vzniku.
Rozhoduje individuální posouzení
Vhodnost ablace nelze určit pouze podle velikosti uzlu. Důležité jsou také jeho poloha, vztah k okolním strukturám, přehlednost při ultrazvukovém vyšetření a zkušenosti lékaře provádějícího výkon.
„Je to hrozně individuální,“ vysvětluje MUDr. Jan Hrdlička při popisu rozhodování o vhodném postupu.
V rozhovoru upozorňuje, že ošetřovaná oblast musí být dobře zobrazitelná ultrazvukem. Podstatná je také blízkost citlivých struktur, například zvratného nervu, který ovládá hlasivky. Jeho poranění může způsobit změnu hlasu či chrapot. Miniinvazivní charakter výkonu proto nevylučuje rizika a pečlivý výběr pacientů zůstává zásadní.
Zkušenost pacientky: příprava a komunikace během výkonu
Paní Helena v pořadu popisuje postupné sledování rostoucího uzlu a opakovaná vyšetření, která nepotvrdila zhoubný nález. Následně jí byla nabídnuta radiofrekvenční ablace.
Při vzpomínce na výkon uvádí: „cítila jsem pak pouze tlak, mohla jsem se dívat na obrazovku, kde jsem všechno viděla.“
Důležitá pro ni byla také komunikace s lékařem, který průběžně vysvětloval jednotlivé kroky. Protože zůstávala při vědomí, mohla upozornit na nepříjemné pocity. MUDr. Hrdlička vysvětluje, že tato zpětná vazba pomáhá přizpůsobit průběh ošetření a sledovat případné známky komplikací.
Poslechněte si celý rozhovor
Pořad propojuje odborné vysvětlení s osobní zkušeností pacientky a přibližuje jednu z možností léčby vybraných nezhoubných uzlů štítné žlázy. O vhodnosti konkrétního postupu vždy rozhoduje odborné vyšetření a individuální posouzení nálezu.
Celý rozhovor najdete na mujRozhlas – Radiofrekvenční ablace uzlů štítné žlázy.
Zdroj: Český rozhlas Dvojka, pořad Moci bez nemoci, publikováno 24. září 2026. Moderátorka: Šárka Volemanová. Hosté: MUDr. Jan Hrdlička a pacientka Helena.
