NanoKnife – zákrok na solitérní ledvině byl úspěšný
V polovině roku 2011 přinesla některá česká média informaci o využití nové šetrné netermální ablační techniky u českých onkologických pacientů. Konkrétně šlo o použití tzv. ireverzibilní elektroporace neboli NanoKnife u pacienta s nádorovým postižením jater. Výhody této nové technologie v oblasti miniinvazivních tkáňových ablací, která slouží k efektivnímu odstranění cílové měkké tkáně, a to aniž by poškodila okolní struktury tkáně, využívají i pacienti s jinými diagnózami.
První výkon na solitérní ledvině s technologií NanoKnife provedl koncem loňského roku primář Radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí MUDr. Josef Hořejš. Stalo se tak u pacienta, který už měl odstraněnu jednu ledvinu; protože chirurgický zákrok na druhé ledvině by byl velmi rizikový, využila se metoda NanoKnife. „Samo o sobě šlo o invazivní metodu, protože do těla zavádíme ocelovou asi 15 cm dlouhou elektrodu o průměru 1 mm. Oproti jiným ablačním metodám ale u NanoKnife nedochází k zahřátí tkáně. Přístroj tedy neničí nebuněčné struktury,“ popisuje zákrok MUDr. Josef Hořejš s tím, že výhodou této techniky je, že zachovává volné tubulární struktury cévy, močovody a duté struktury ledvin.
„NanoKnife oproti běžně užívaným termickým ablacím deklaruje výrazně menší poškození okolních tkání,“ představuje novou technologii přednosta Chirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. „To je v případě cév či jiných anatomických struktur, které mají být zachovány, velmi důležité.“
Na jakých principech tedy ireverzibilní elektroporace funguje? Postupně se zjistilo, že zevní elektrické pole, jemuž je tkáň vystavena, ovlivňuje transmembranózní potenciál a indukuje nestabilitu polarizovaných lipidových dvojvrstev buněčné membrány. To má za následek vytvoření otvorů v buněčné membráně o velikosti řádově nanometrů (odtud název NanoKnife). Tyto otvory vznikají buď reverzibilně, nebo ireverzibilně (ireverzibilní elektroporace). K tomu, aby se dosáhlo ireverzibilní elektroporace v cílové tkáni, je nutno zajistit generování vysokovoltážních pulsů, zhruba o napětí
3 000 V, a intenzitu elektrického proudu až 50 A. Elektrické pole je v tkáni vytvořeno pomocí elektrod zavedených do tkáně. Přístroj NanoKnife na podkladě výše uvedeného principu vysílá série mikrosekundových pulsů, které způsobí buněčnou smrt zasažené tkáně. Ireverzibilní elektroporace má tu výhodu, že při stejně snadné aplikaci jako při ablaci pomocí vysokých teplot (radiofrekvenční ablaci) není třeba adjuvantních chemikálií jako při elektrochemické ablaci a elektrochemoterapii a současně je velmi nízké riziko termické léze tkání.
S přístrojem NanoKnife má v ČR zkušenost hned několik pracovišť. Na základě dohody s dodavatelem byl přístroj zapůjčen do několika fakultních nemocnic v Čechách i na Moravě. Spektrum prováděných výkonů se však na jednotlivých pracovištích liší – např. Nemocnice Na Bulovce se zaměřuje na oblast plic, pankreatu a jater, v Nemocnici Na Homolce jsou tyto lokality doplněny ještě o ledviny, následují ÚVN v Praze (pankreas), FN Plzeň (pankreas, játra), FN Brno (pankreas, játra), FN Ostrava (játra) a VFN v Praze, kde se soustřeďují na výkony na ledvinách, játrech a pankreatu.
V pražské Ústřední vojenské nemocnici používají přístroj NanoKnife již dva roky. Elektrody tu v celkové narkóze zavádějí nemocným s radikálně neodstranitelným karcinomem pankreatu.
„Jedním z hodnocených faktorů je kvalita života takto ošetřených pacientů,“ říká profesor Ryska. Jeho pracoviště je s projektem zatím jen ve fázi náběru pacientů, definitivní výsledky se zhodnocením kvality života tu očekávají v průběhu příštího roku. „Novou metodou jsme ošetřili doposud více než čtyři desítky nemocných. Letos to budou další dvě desítky. A pak bude možné tuto metodu opravdu vyhodnotit,“ říká profesor Ryska.
Je třeba dodat, že v ČR VZP výkon pomocí NanoKnife neproplácí. Pořizovací cena generátoru NanoKnife se pohybuje dle vybavení od 8,5 do 10 milionů korun. V současné době probíhá hlavně preklinické testování této metody a první klinické studie. Jednou z nich je Australská studie, do které byli vybráni pacienti s nádory jater, plic a ledvin, u kterých selhala jiná terapie. Tito pacienti podstoupili v rámci projektu jednu a více procedur. Přitom nebylo během terapie zjištěno žádné poškození cévních struktur. Průměrná doba hospitalizace byla pouhých 24 hodin. Metoda NanoKnife se používá v zahraničí již několik let. Za tu dobu bylo provedeno několik tisíc kurativních operací.
zdroj: www.tribune.cz a MedicalTribune 2/2015
